Co jsou ve skutečnosti peníze?

Chodíme do práce, vyděláváme a spoříme si. To jsou 3 kroky, které většina lidí opakuje asi 40 let v kuse, než odejdou do důchodu. V této rubrice se budeme postupně zabývat tím, jak nakládat se svým bohatstvím trošku lépe, abychom proces zkrátili a postupně se z něj vymanili. Pokud se ale snažíme naučit zacházet s penězi, pro úplný začátek bychom si měli ujasnit, co jsou to peníze. A co naopak peníze nejsou.

Asi se to zdá jako triviální téma, o kterém nepotřebujete nic vědět. Vždyť

známe peníze docela dobře, jsou to ty bankovky, za které si každý den kupujeme jídlo, ne? Ne.


Peníze jako takové musí plnit několik kritérií, mezi které patří také funkce uchovatele hodnoty. To znamená, že má nějakou vnitřní hodnotu, kterou si uchovává po dlouhé časové období. Typicky jsou to náklady na výrobu. Pokud si představíte bankovky, tak ty nemají prakticky žádné výrobní náklady, ani hodnotu materiálu, ale přesto jedním papírkem zaplatíte zboží i za 5000 korun. Jak je to možné?

Je to proto, že bankovky nejsou peníze, ale měna. Měna byla vytvořená proto, aby zastupovala skutečnou hodnotu. Touto hodnotou bylo již od dávných dob zlato a stříbro, protože na vytěžení a odlití kusu zlata máme reálné náklady, proto má a uchovává si hodnotu.


Původní nápad byl asi takový: Aby lidé nemuseli neustále přenášet těžké,

kovové mince, banka shromáždí peníze (zlato) a místo nich vydá papírky, na kterých je napsané, jakou hodnotu zlata zastupují. Pokud lidé chtějí, mohou přijít s tímto papírkem do banky a vyžádat si daný kousek zlata. Mimochodem, toto bylo možné v USA udělat až do začátku 70. let minulého století. Na takovém systému samozřejmě není nic špatného, protože prakticky jen usnadňuje lidem život.

Problém je, že banka začala tohoto zneužívat. A tak pokaždé, když někde chyběly peníze, si vytiskli nějaké bankovky bokem. A najednou bylo v oběhu více bankovek, než skutečných peněz v rezervách banky. To mělo za následek dvě věci: nižší důvěru v tuto měnu, a zároveň inflaci (pokud je v oběhu více papírků, má jeden papírek nižší kupní sílu. Tzn koupíte si za 1 dolar méně zboží).

A banka pokračovala dál ve vytváření měny, která nebyla krytá penězi – a díky tomu se během posledních 118 let kupní síla dolaru zmenšila o 96,5 %!  

To si můžete představit asi takto: v roce 1900 jste si mohli za 100 dolarů pronajmout byt na měsíc. Dnes Vám tato částka stačí na jeden den nájmu.

Pokud pro Vás bude jednodušší, když to uvidíte před sebou, zde je graf vývoje kupní síly dolaru od roku 1900. Ten říká, že pokud máte dnes 100 dolarů, v roce 1900 byste si za to koupili zboží v hodnotě 3,5 USD.

Asi sami vidíte, že “peníze”, které denně používáme, uchovatelem hodnoty nejsou. Možná si teď říkáte, že nežijete v USA, a tak se Vás tyto problémy netýkají. Dolar zde ale používám z toho důvodu, že je to nejdůležitější světová měna a máme o ní nejpřesnější údaje. Stejný problém se týká ale i Koruny.
Pokud tedy chcete zacházet s penězi chytře, zkuste si ze začátku zafixovat jednu zásadní myšlenku: Dlouhodobě si spořit papírky, vydané bankou, nedává smysl. O tom, co naopak dává smysl, se budeme bavit v dalších článcích. Pokud se o nich chcete dozvědět co nejdříve, můžete se přihlásit zde k odběru, nebo se přidejte do naší facebookové skupiny.

1 komentář u „Co jsou ve skutečnosti peníze?

  1. Naprosto souhlasím! Řadu let investuji do stříbra. Nevěřím na penzijní pojištění. Ačkoliv ho mám, slouží mi pouze jako spoření. Zaměstnavatel mi štědře přispívá 1 100 Kč každý měsíc. Pokud potřebuji nutně peníze, zruším jej, naspořené peníze vyberu a založím nové jinde. Stříbrné cihly mám ve spodním prádle v šuplíku. Blbé je, že jsou všechny kilovky a šuplík nemá takovou nosnost 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *